Na starých vysokých pecích, které nepracovaly s vysokým tlakem plynu na sazebně (padesátá léta), nosili hutníci na hlavách klobouky nebo čepice. Osádky pecí měly klobouky filcové, ostatní si pokrývky hlavy nosili z domova. Klobouky chránily před prachem ve vlasech a drobným prachem padajícím shora do očí. Drobný kousek koksu v oku neskutečně řezal, oko slzelo a za chvíli bylo třeba…
Ze vzpomínek Pavla Kacíře Licí stroje Vytavené surové železo se z vysoké pece zprvu vypouštělo do ocelových kruhových pánví vyzděných žáruvzdorným zdivem, později do doutníkových pojízdných misičů nazývaných „veroniky“. Ty pojmou až 130 t surového železa. Dnes je veronika k vidění u první vysoké pece jako exponát. Surové železo se v tekutém stavu odváželo k dalšímu zpracování do ocelárny. Co…
Slovo a pojem záchranka důvěrně znali všichni pracovníci v závodě. Byly to dvě místnosti v blízkosti první vysoké pece, v přízemí, dobře dostupné pěšky i auty. Uprostřed místnosti stála vysoká postel (spíš lehátko) pokrytá folií, kde postižení otravou oxidem uhelnatým inhalovali kyslík. Hned vedle postele se tyčila tlaková láhev s lékařským kyslíkem, ohebnou hadicí a náustkem. Také tam byla pevná,…
Vzpomínkami přispěl také Ing. Pavel Prostějovský V šedesátých letech, po uvedení do provozu moderní 6. vysoké pece, uvažovalo vedení závodu o dalších technických inovacích. Jednou z nich bylo i využití vysokopecní strusky na výrobu nehořlavého, vláknitého izolačního materiálu, který nutně potřebovali stavbaři pro lepší tepelné zabezpečení staveb. Pro nás, vysokopecaře, to znamenalo zajištěný prodej izolačního výrobku a lepší využití strusky.…
Na koksovně jsem často chodil okolo veliké haly (Obrázek 19) ve které se opravovaly veroniky. Tato hala původně sloužila jiným účelům, o kterých mi vyprávěl Ing. Erich Preiss. Protože o tomto provozu a jeho technologii je už jen velmi málo informací a vzpomínek, uvádím je podrobněji. Obrázek 19: Hala, ve které se opravovaly veroniky Zde je příběh mladého inženýra Preisse:…
Z vysokých pecí na koksovnu bylo jen pár kroků. Mohli jste jít kolem 1. vysoké pece, 2. ústředny a hasící věže koksu, nebo podchodem pod rudným mostem u 4. vysoké pece. Vždy jste se dostali do úplně jiného „světa“, světa koksu. Zmizela vůně žhavého tekutého i spáleného železa, zmizela dráždivá sirná vůně strusky. Byli jste na koksovně, kde vonělo pomleté…
Historka z natáčení filmu Kouř Vzpomíná Karel Škapa Exteriéry filmu s názvem Kouř natáčel režisér Tomáš Vorel také v prostorách naší koksovny. Vítané zpestření pro osazenstvo! Budova jemné třídírny koksu byla opatřena okenními rámy s bílými záclonami, to vše bez přerušení běžného provozu. V záběrech se měl objevit přijíždějící autobus. Ten byl připraven k akci, ovšem režisér nebyl spokojen s…
K výbuchu koksárenského plynu ve sklepě turbovny došlo v červenci 1989. Byla při něm úplně zničena budova turbovny. Z provozu byly vyřazeny parní a elektrické turbodmychadlo a tím celé chemické oddělení. Po dobu odstraňování následků havárie (75 dní) byl veškerý surový koksárenský plyn pouštěn polnicemi do ovzduší a spalován. Výroba koksu byla utlumena asi na 45 % a ostatní chemické…
Vzpomíná Karel Škapa Počátek mého působení ve Vítkovickém koksárenství byl spojen se zaměstnáním na chemickém oddělení koksovny. Proud vstupních informací nutných pro zvládnutí profese Strojník jemné kondenzace a koncového chlazení byl nepředstavitelný. Po zapracování si člověk zvykl a vlastními chybami se dále zdokonaloval. Zavedeným dobrým zvykem byla povinnost podrobně informovat o provozním dění kteréhokoliv nadřízeného, který se objevil v „rajonu“…
První máj byl v našem závodě vždycky mimořádný den, na který se většina zaměstnanců dlouho předem připravovala. Nebylo to proto, že bychom se těšili na obrovský průvod městem, nesli transparenty a vyvolávali budovatelská hesla, to v žádném případě. Ten den byl prostě svátek i pro nepřetržité provozy, kde se stále vyráběl aglomerát, tlačil koks i tavilo surové železo. Sváteční atmosféra…