Menu Zavřeno

5. Odpich surového železa

Odpich znamená pravidelné vypouštění tekutého surového železa ze spodní části (nístěje) vysoké pece. Takových odpichů se dělalo 8 až 10 za 24 hod.

Odpich je obřad, rituál, který má své postupy a pravidla.

Odpich je dílčí inventura práce nejen vysokopecařů, ale i všech předcházejících profesí a technologií. Ať je to těžba vhodných železných rud, vápence a jejich úprava, doprava, homogenizace, aglomerování, odtřídění drobných podílů a jejich využití anebo kvalita uhlí na výroba koksu. To vše a mnoho dalších postupů je třeba vyhodnocovat, než mohou vysokopecaři určit a realizovat správný způsob a postup sypání surovin do pece. A co navíc, pecaři musí předvídat a sledovat řadu dalších ukazatelů, protože každý technologický zásah na sazebně (vstupní, násypné zařízení do vysoké pece) se projeví až při odpichu za 8 hodin.
Vlastní odpich začne vypouštěním horní strusky, kdy se sníží hladina nahromaděných tekutých produktů v peci. Pak první tavič provádí kontrolu připravenosti. Obejde pec na pecní plošině a zkontroluje chlazení výfučen a jejich čistotu. Dále pak naplnění ucpávačky ucpávací hmotou a správnost provedení odlučovače železa a spodní strusky, zkontroluje trasy tekutého železa a strusky tzv. „ryn“ a jejich vysušení. Důležité je správné postavení „veronik“ (pojízdných misičů) a struskových pánví, aby železo a struska netekly do kolejiště. Podívá se na hodiny a společně s osádkou nasadí nový vrták do vrtačky odpichu. Hrot vrtáku umístí přesně na odpichový otvor a spustí elektromotor. Osádky tlačí vrtačku do otvoru a tím začíná vlastní odpich. Je třeba vrtat aspoň 1,5 m přes ztvrdlou ucpávací hmotu z předcházejícího odpichu. Délka odpichového otvoru se musí udržovat v dostatečné délce, aby byla jistota, že surové železo nezačne samovolně vytékat z pece do kolejiště.

Po několika minutách vrtání se objeví malý pramínek surového železa, to je znamení, že otvor je provrtán a vrták se musí vytáhnout. Tok surového železa sílí, železový žlab se pomalu plní a hladina stoupá. Železo pak přes sifonový odlučovač vytéká a je směrováno žlaby do veroniky. Tavič odebere vzorky železa pro chemickou laboratoř. Při každém odpichu je povrch žhavého tekutého železa trochu jiný a zkušení taviči a mistři s vysokou přesností určují jeho chemické složení a teplotu. Na základě odhadu je možné provést korekční zákrok až o půl hodiny dříve, než se tavič doví přesnou analýzu z laboratoře. Železo stále teče, ale už se objevuje také struska, která plave na povrchu a musí se usměrnit na opačnou stranu než železo do struskových pánví.

Teď musí pracovat naplno odlučovač. Strusku nechceme v železe a železo ve strusce. Při smíchání vždycky vzniknou ztráty.

Pec se pomalu vyprazdňuje, strusky a železa ubývá. Když hladina v peci klesne natolik, že žhavý plyn se prodírá odpichovým otvorem ven, odpich končí. Ale závěr je hodně efektní. Plyn s sebou strhává kapičky žhavého železa, ty na vzduchu hoří a vytvářejí nádherný ohňostroj, který je až 15 m dlouhý. To je něco pro exkurze a filmaře. Když přišla nějaká vzácná návštěva a chtěla vidět odpich, tak jsem předem telefonoval na pec: „Zdeno, odpich na čas a závěr pořádně „vyfrkat“, ať návštěva něco vidí“. Ohňostroj se většinou povedl. Říkám většinou, protože i u odpichu se mohlo přihodit něco nepříjemného.

Obrázek 2: Veronika a strusková pánev

Obrázek 2: Veronika a strusková pánev

VŠECHNY KAPITOLY